Z lesa na stůl

Z lesa na váš stůl

Myslíte, že zvěřina je drahá? A když si na ní chcete pochutnat, tak musíte do restaurace? To se nyní mění. Na lesních správách Lesů ČR a divizích Vojenských lesů a statků jsme zahájili přímý prodej zvěřiny. Stačí si vyhledat na naší mapě nejbližší lesní správu a vyplnit objednávkový formulář. A pak si jen vybrat jeden z receptů přímo od našich lesníků.

Zajeďte si pro
zvěřinu k nám

Společná nabídka Lesů ČR a Vojenských lesů a statků

LČR logo VLS logo

Na mapě si najděte nejbližší prodejní místo, které nabízí prodej zvěřiny. Zvěřina se prodává čerstvá a neopracovaná. Předmětem prodeje jsou celé kusy zvěře v kůži, které jsou pouze vyvržené, vypláchnuté a zachlazené. Vzhledem k veterinárním předpisům není možné takto prodat pouze část těla. Dostupnost zvěřiny je nutné si nejprve ověřit a poté zamluvit pomocí objednávkového formuláře. Ten se vám ukáže po rozkliknutí vybraného místa.

Dostupnost zvěřiny je závislá na dobách lovu jednotlivých druhů zvěře. Proto odeslání formuláře automaticky neznamená, že vám jsme schopni obratem vyhovět. Odesláním formuláře se zařazujete do pořadí a my vám dáme vědět, až bude vámi poptávaná zvěřina připravena k vyzvednutí.

Nově je v provozu také středisko zpracování zvěřiny a masné výroby v obci Klíny v Krušných horách, které nabízí naporcované maso i hotové výrobky ze zvěřiny. Více informací najdete na www.masozlesa.cz.

  • Lesy České republiky Lesy České republiky
  • Vojenské lesy a statky Vojenské lesy a statky

Maso z volné přírody

  • Spotřeba zvěřiny na osobu v České republice je pouhý 1 kg na osobu za rok. Přitom průměrná roční spotřeba masa hospodářsky chovaných zvířat je přes 80 kg.
  • Maso, které pochází ze zvěře žijící ve volné přírodě, je přitom velmi kvalitní a má u nás hlubokou tradici. Volně žijící zvěř má možnost výběru potravy a její maso je proto nezaměnitelné a podstatně aromatičtější.
  • Důležitou roli v kvalitě našeho masa hraje neomezená možnost pohybu zvěře v přírodě, při kterém se vytváří optimální množství svaloviny.
  • Vždy vám ručíme za tu nejvyšší kvalitu masa a profesionály, kteří s ním zacházejí.
  • Maso ze zvěřiny má spoustu předností – především je chutné, zdravé a dietní. Obsahuje velké množství vitamínů A a B, nenasycených mastných kyselin a minerálních látek, jako jsou vápník, železo nebo fosfor. Navíc má vysoký podíl bílkovin.
Maso z volné přírody

Co je dobré vědět

Jak probíhá předání zvěře?

Kus je označen plombou (spárkatá zvěř) a lístkem o původu zvěře (dle zákona o myslivosti). Na lístku musí být mimo jiné prohlášení proškolené osoby o vyhovujícím vyšetření kusu. Povinnost zajistit vyšetření proškolenou osobou mají vlastníci či uživatelé honiteb. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře.

Vzhledem k různým dobám lovu nabízených druhů zvěře, je třeba si dostupnost zvěřiny ověřit na vybraném výdejním místě. Všeobecně lze ovšem říci, že nejvíce zvěřiny je k dostání na podzim

Jaké má zákazník povinnosti?

Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne převzetí zvěře.

Jak se zvěřina uchovává?

Kus musí být uchováván při teplotě od 0 °C do 7 °C nejdéle 7 dnů, nebo při teplotě od 0 °C do 1 °C po dobu nejdéle 15 dnů. Doba se počítá od data ulovení.
Kus v kůži nebo peří musí být skladován odděleně od zboží jiného druhu.

Jak je zvěřina upravená?

Velká volně žijící zvěř musí být vykolena (vyvržena).
U černé zvěře (prasete) bude předán rovněž Protokol o vyšetření Státní veterinární správy (svalovec – trichinella).
Ke zvěři musí být prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou – určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
Zvěřina je v čerstvém a neopracovaném stavu. Spotřebitel si jí stahuje a zpracovává sám.

Jak se uvádí cena?

Ceny velké zvěře jsou uvedeny v Kč za jeden kilogram. Ceny bažantů jsou uvedeny v Kč za jeden kus. Všechny ceny jsou uvedeny včetně aktuální sazby DPH. Výsledná cena se vypočítá jako váha kusu bez hlavy a běhů (oddělené v předloktí) v kůži, kromě prasete divokého, které se váží jako celý vyvržený kus.

Co je africký mor prasat?

Africký mor prasat (AMP) je nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Virus je velice odolný a zůstává infekční řadu měsíců ve zmraženém či sušeném mase a v masných výrobcích vyrobených běžnými technologickými postupy. Nemoc není přenosná na člověka a jiné druhy zvířat, ale člověk, domácí zvířata a předměty, včetně oblečení, mohou sloužit k přenosu a šíření viru.

Oblasti s rizikem výskytu viru afrického moru prasat jsou rozdělené na uzavřená pásma I až III a v každém z nich platí omezení pro nakládání s ulovenou zvěří, jejím masem (zvěřinou) a výrobky z tohoto masa. Pásmo II a III nesmí opustit zde ulovená prasata divoká ani jejich maso. Je zde zakázán i přímý prodej ulovených prasat a masa z nich lovcem konečnému spotřebiteli. Z pásma I může být uvedena na trh i nezpracovaná zvěřina nebo výrobky z ní, vyrobené běžnými technologickými postupy, ale zvěřina ani výrobky nesmí opustit území ČR. Z České republiky je možné vyvézt pouze masné výrobky vyrobené zvláště k tomu určenými metodami zpracování, které zajistí zmírnění rizika přenosu AMP těmito výrobky. Takové zpracování musí proběhnout ve schváleném podniku. V uzavřených pásmech platí obecný zákaz přesunu všech produktů pocházejících od volně žijících prasat. Výjimky k přemístění uděluje krajská nebo státní veterinární správa.

Vždy je třeba pozorně sledovat aktuální mimořádná veterinární opatření, více na webu Státní veterinární správy: www.svscr.cz.

Recepty našich lesníků Recepty našich lesníků Recepty našich lesníků

Recepty našich lesníků

Srnčí hřbet na grilu
Srnčí hamburgery na grilu
Zvěřinové špízy
Carousel left
Carousel left

Nemáte s přípravou zvěřiny zkušenosti? Naši lesníci se s vámi podělí o svá tajemství z kuchyně. Nechte se inspirovat jejich recepty.

Jelení steak s liškami Marcela Pouzarová, šéfkuchařka restaurace rekreačního zařízení VLS Olšina

  • 2 jelení steaky
  • drcený pepř
  • 1 špetku soli
  • trochu oleje
  • 2 lžíce zeleného pepře
  • 1 hrst lišek obecných
  • 1 dcl bílého vína
  • kousek másla
  • 150 ml sladké smetany

V jednoduchosti je krása, říká známé přísloví, a u zvěřiny to často platí dvojnásob.

Maso potřeme lehce olejem a posypeme drceným pepřem. Necháme hodinu odležet při pokojové teplotě. Vhodnou pánev rozpálíme na vysokou teplotu a steaky na ní opečeme z obou stran, každou stranu cca 2 minuty.

Maso vyjmeme a udržujeme v teple.

Do výpeku přidáme kousek másla a na něm 5 minut orestujeme lišky. Přidáme zelený pepř, víno, necháme trochu zrediukovat a nakonec vlijeme smetanu, prohřejeme a dochutíme.

Maso osolíme až nyní, naservírujeme a podáváme s liškovou omáčkou.

Jelení medailonky Rabštejn Jiří Illichmann, lesní správa Františkovy Lázně

  • 800 g jelení kýty nebo hřbetu
  • 1 dcl oleje
  • 150 g žampionů
  • 100 g kečupu
  • 100 g slaniny
  • 2 dcl červeného vína
  • sůl, pepř, citronová šťáva

Maso naklepeme, osolíme, opepříme a prudce opečeme na oleji. Do výpeku vložíme nadrobno nakrájené žampiony a kečup a zalijeme vínem, podle chuti přidáme citronovou šťávu. Směs krátce podusíme a pak v hotové šťávě krátce prohřejeme opečené medailonky. Servírujeme s plátky opečené slaniny a hlavičkami žampionů, jako přílohu podáváme hranolky.

Jelení řízky Šárka Fialová, lesní správa Žatec

  • jelení kýta (může být i kančí, daňčí nebo srnčí) – množství dle počtu strávníků
  • česnek
  • sůl, pepř, popř. koření dle chuti (ne divočinu)
  • mouka
  • vajíčka
  • strouhanka
  • olej (sádlo)

Kýtu nakrájíme na plátky, naklepeme. Potřeme rozmačkaným česnekem (raději víc než míň), osolíme, opepříme. Můžeme přidat trochu grilovacího koření, ale není to nutné. Naložíme do oleje a necháme den až dva odležet v lednici. Poté obalíme v trojobalu a usmažíme na oleji nebo na sádle.

Vhodnou přílohou jsou šťouchané brambory s cibulkou, klasickou přílohou je bramborový salát.

Zvěřina na česneku se smetanovou omáčkouSvětlana Pechová, lesní správa Pelhřimov

Na másle opečeme 5 stroužků nakrájeného česneku a pak osmahneme ½ kg zvěřinového masa (mohou být i větší kostky). Posypeme bylinkami, zalijeme vývarem (z kostí divokého prasete, mohou být i hovězí nebo vepřové) a pečeme v přiklopeném pekáčku na 150 °C. Po změknutí vyjmeme maso a zahustíme šlehačkou, do které zamícháme lžičku hořčice a lžíci bramborového škrobu. Jako přílohu podáváme pečené brambory.

Sekaná pečeně ze zvěřiny s vepřovou panenkou Lenka Kopecká, lesnická divize VLS Plumlov

  • Na dva bochníčky sekané:
  • 0,70 kg zvěřiny
  • 0,30 kg vepřové plece bez kosti
  • 1 kus vepřové panenky
  • 2 vejce
  • 1 palička česneku
  • sůl
  • čerstvý mletý pepř
  • tymián
  • majoránka
  • hořčice
  • celý kmín
  • můžete přidat i čerstvé bylinky (koriandr, libeček, petržel, majoránku)

Panenku rozřízneme podélně na polovinu. Pomleté maso osolíme a opepříme, prolisujeme do něj česnek. Přidáme vejce a bylinky nasekané nadrobno a vše dobře zamícháme. Během míchání přiléváme do masa studenou vodu tak, aby se dobře spojilo, ale nesmí být moc řídké. Na toto množství je to přibližně 100 - 150 ml vody.

Pomleté maso rozdělíme na dvě části. Z každé vytvarujeme bochníček. V jeho středu uděláme hřbetem ruky po celé délce důlek. Do důlku položíme panenku, tu posolíme, popepříme, potřeme dvěma prolisovanými stroužky česneku a posypeme kmínem. Mleté maso nad panenkou spojíme a vytvoříme opět bochníček. Namočíme si ruce ve studené vodě a celý bochníček vyhladíme, aby v něm nebyly dírky. Důležité je, aby panenka byla v jeho středu. Bochníček povrchu posypeme ještě kmínem.

Pečeme ji na plechu přikrytém alobalem a podlitou trochou vody při teplotě 180°C minimálně jednu hodinu. Po upečení musí mít zlatavou barvu. Upečenou sekanou necháme úplně vychladnout a krájíme na tenké plátky.

Nejlepší je na čerstvém chlebu!

Jelení guláš paní nadlesníJan Drozd, lesní správa Rumburk

  • 750 g jelení plece
  • 3 velké cibule
  • 2 lžíce vepřového sádla
  • 2 vrchovaté lžičky dobré mleté papriky (sladké)
  • 1 lžička soli
  • 1 lžička drceného kmínu
  • 1 lžička sušené majoránky
  • 1 stroužek česneku
  • 2 lžíce hladké mouky
  • 2 zelené papriky

Oloupanou cibuli nakrájejte na drobné kousky. Jelení plec vykostěte a odblaňte, omyjte pod studenou tekoucí vodou, osušte kuchyňskou utěrkou a nakrájejte na přibližně dvoucentimetrové kostičky. Silné šlachy a případné kusy tuku odstraňte pryč, stejně jako veškeré případné úlomky kostí či maso se sraženinou krve.
Ve velkém hlubokém hrnci rozehřejte sádlo. Jakmile se v něm začnou na dně objevovat malé bublinky, vložte do něj nakrájenou cibuli. Míchejte vařečkou asi dvě minuty, a to pouze na středně silném ohni, tuk by měl kolem cibule lehce pěnit a způsobit, že za tuto dobu cibule změkne a začne průsvitnět (tzv. „zeskolvatí“). Zvyšte teplotu na maximum a přidejte všechno maso. Často promíchejte, aby se maso nepřipálilo a nepřichytilo ke dnu. Zpočátku se z několika stran osmahne dohněda, avšak poté začne pouštět šťávu a bude se v ní dusit. Nechejte stále silný plamen a občas maso promíchejte, tekutina se postupně odpaří. Čím méně jí bude v hrnci, o to usilovněji míchejte. Nakonec se začne maso lesknout tukem, což znamená, že už se veškerá voda vypařila. Míchejte ještě nejméně minutu, ale raději víc, aby se co nejvíc ze všech stran osmahlo. Vypněte plotýnku a postavte hrnec stranou.
Na osmahnuté maso nasypte mletou sladkou papriku, dobře promíchejte a chvilku počkejte, aby se paprika rozpustila v tuku. Opaprikované maso zalijte horkou vodou, mělo by být ponořené jen o trochu více než do poloviny. Přidejte sůl a kmín. Zakryjte poklicí a nechte na velmi mírném ohni minimálně hodinu dusit. Pokud poté maso ještě nebude dostatečně měkké, pokračujte v dušení další půl hodiny až hodinu, popřípadě i déle podle potřeby a kvality masa.
Mouku dejte do hrnku a do dvou třetin hrnek zalijte studenou vodou. Vidličkou nebo malou metličkou rozmíchejte všechny žmolky. Přidejte dvě až tři lžíce horké šťávy z masa, zamíchejte a přes malý cedník vlijte do guláše. Ihned dobře rozmíchejte a nechte vařit ještě 15 minut na mírném ohni. Přidejte současně i nadrobno nakrájené zelené papriky. Nezapomeňte poté nejpozději každých pět minut zahuštěný guláš promíchávat, jinak se bude připalovat ke dnu hrnce. Prolisujte česnek a společně s majoránkou přidejte do hotového guláše. Důkladně promíchejte a pokud je to třeba, ještě přisolte. Případné přisolení udělejte opravdu až po přidání česneku, který slanou chuť zvýrazňuje.
Guláš nechte vychladnout za občasného míchání a následně v chladu uležet do druhého dne. Podávejte tradičně s pečivem nebo houskovým knedlíkem. Variantně lze použít i maso z divočáka, maso se pouze vaří kratší dobu

Recepty z RožnovskaZdeněk Kneisl, lesní správa Rožnov p. Radhoštěm

  • Játra
  • 1 kg jater ze zvěřiny
  • 250 g slaniny
  • 150 g másla
  • 6 cibulí
  • sůl, pepř, bobkový list, mletý kmín, plnotučná hořčice

Večer před přípravou jídla odblaníme játra, opláchneme a nakrájíme na menší kusy. V misce zalejeme mlékem a dáme do lednice. Druhý den před přípravou jídla vyjmeme játra z mléka, umyjeme, necháme odkapat, poté je nakrájíme na plátky cca 0,5 cm. Dále nastrouháme cibuli, slaninu nakrájíme na plátky.

Na velké pánvi osmahneme slaninu, postupně přidáme slaninu. Po chvíli přidáme nakrájená játra, vše promícháme, přidáme bobkový list a necháme dusit pod pokličkou při mírné teplotě. Samozřejmě promícháváme. Po zhruba 15 minutách doplníme máslo, mletý kmín, pepř a dosmažujeme další zhruba půl hodiny. Těsně před dokončením odebereme bobkový list, přidáme dvě velké lžíce hořčice a dle chuti posolíme. Podáváme s čerstvým chlebem.

  • Minutky
  • 1 kg vnitřní svíčky a hřbetu ze zvěřiny (srnčí, vysoká, černá)
  • 8 cibulí
  • 250 g másla
  • plnotučná hořčice, pepř, sůl

Maso nakrájíme na tenké plátky, rozprostřeme na talíře, posolíme a opepříme z každé strany. Nastrouháme cibuli nadrobno. Na másle osmahneme hrst nastrouhané cibule a po chvíli na to vše naskládáme plátky masa, obracíme a při závěrečném obracení pomažeme všechny plátky hořčicí. Během minuty vše z pánve vyklopíme do připravených talířů. A takto znova pokračujeme do dosmažení všech plátků a cibule. Podáváme s čerstvým chlebem.

  • Pečená žebra z divočáka
  • 2 kg žeber z mladého divočáka
  • sádlo
  • celý i drcený česnek, celý jalovec, sůl, pepř
  • 4 cibule
  • 3 zelené papriky
  • 6 dcl rajského protlaku
  • kořenová zelenina
  • 3 dcl červeného vína

Očištěná, naporcovaná žebra vymažeme drceným česnekem, osolíme, opepříme vložíme do pekáče, přidáme sádlo, celý česnek. Zasypeme nakrájenou cibulí a nakrájenou zelenou paprikou. Přikryjeme pekáčem a pečeme při 190 °C. V průběhu pečení zalejeme rajským protlakem a opět zakryjeme. Na plotýnce na trošce sádla osmahneme cibuli s tymiánem. Přidáme rajský protlak, nakrájenou kořenovou zeleninu, pár kuliček jalovce. Po chvíli podlijeme červeným vínem. Až se víno vyvaří, tak vše před dopečením žeber na ně nalít a žebra dopéct už bez vrchního pekáče.

Zvěřinové rillettesPavlína Voláková, Eva Kasalová, lesní správa Litvínov

  • 1,5 kg syrového vepřového sádla
  • 2 kg zvěřiny (plec, krkovice, kýta – možná kombinace)
  • 300 g vepřových kůží
  • 750 ml vody
  • podle chuti sůl, pepř, kmín

Sádlo nakrájíme na kostky 2x2 cm, vložíme do hrnce a necháme pomaličku škvařit. V okamžiku, kdy sádlo pustí „tekutinu“ a škvarky začnou chytat zlatavou barvu, postupně vmícháme maso nakrájené na kostky o velikosti cca 4x4 cm. Zalijeme vodou, promícháme a necháme hodinu odkryté probublávat.

Poté ubereme teplotu na minimum. Hrnec zakryjeme pokličkou a táhneme pomalu 3 hodiny. Po 3 hodinách maso osolíme a přidáme kůže, nejlépe ve větších celistvých kusech, aby se na konci daly jednoduše vyndat.

Dále necháváme probublávat na mírném plameni další 2 až 3 hodiny bez pokličky.

Po uplynutí času vaření vyjmeme kůže. Dle chuti opepříme, přidáme kmín, promícháme a odstavíme z plotny. Postupně do sklenic skládáme maso, cca do 2/3. Poté sklenici zalijeme sádlem.

Zvěřinové závitky s křenem Jana Rákosníková, lesní správa Ještěd

  • 4 plátky kýty (po cca 150 g)
  • sůl, pepř
  • 4 větší plátky šunky
  • 8 dlouhých plátků slaniny
  • 2 polévkové lžíce másla
  • strouhaný křen (dle chuti)
  • 4 větší stroužky česneku (lze vynechat)

Kýtu naklepeme, osolíme, opepříme a potřeme prolisovaným česnekem. Na každý takto připravený plátek dáme plátek šunky a nastrouhaný křen v množství dle chuti. Plátky zavineme a obalíme ve slanině. Propíchneme párátkem, aby závitky držely zabalené.

Vložíme do pekáčku, podlijeme vodou a přidáme cca 2 polévkové lžíce másla. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C zhruba ¾ hodiny. Během pečení průběžně poléváme výpekem. Podáváme s vařeným nebo šťouchaným bramborem a zeleninovým salátem nebo tatarskou omáčkou.

Jelení kýta na víněAlexandr Fous, lesní správa Kraslice

  • 1 kg kýta
  • 100 g slaniny
  • 100 g másla
  • větší mrkev, větší petržel, střední celer, velká cibule
  • 5 kuliček pepře, 6 kuliček nového koření, 2 menší bobkové listy, špetka tymiánu
  • 150 ml červeného vína
  • citronová šťáva
  • špetka cukru
  • hrst polohrubé mouky na zaprášení

Na naložení: 2 hrsti rozdrceného jalovce

Maso neodblaňujeme, otřeme utěrkou a obalíme v roztlučeném jalovci. Obalené vložíme do kameninové nádoby a zatížíme. Dáme uležet do chladna na 2-4 dny.

Po této době odleženou zvěřinu očistíme od jalovce, odblaníme a 50 g slaniny prošpikujeme. Kořenovou zeleninu a cibuli nakrájíme na plátky a dáme na pekáč, který jsme vyložili zbylou slaninou. Maso položíme na zeleninu, přidáme máslo, lehce podlijeme vodou a dáme péct. Pečeme zvolna a v průběhu pečení podle potřeby podléváme. Měkké maso vyjmeme, šťávu scedíme do kastrolu a zeleninu rozmixujeme nebo protřeme sítem. Vše zalijeme vínem, zaprášíme moukou a za stálého míchání necháme přejít varem. Podle chuti kápneme citrónovou šťávu a cukr. Maso naporcujeme a vložíme do omáčky prohřát.

Zvěřinová směs Emeritní lesní správce Václav Sobotka, lesní správa VLS Potštát

  • 150 gramů masa
  • česneková pasta
  • sůl, pepř
  • drcený kmín
  • divoké koření
  • sladká/pálivá paprika
  • půl cibule
  • hlávkové zelí

Maso zvěřiny se stejně jako u hospodářských zvířat dělí do kvalitativních kategorií, přičemž většina známých receptů se zaměřuje na využití těch nejkvalitnějších částí (kýta, hřbet a část plece). V tomto receptu využijete i méně kvalitní části, jako je plec, krk, žebra a lýtka. Stejně tak můžete použít směsi mas z více druhů zvěřiny.

Nakrájíme si 150g masa na nudličky 4x1x1cm, maso okořeníme (česneková pasta, sůl, pepř, drcený kmín, divoké koření). Zároveň si připravíme půl cibule nakrájené na plátky a větší hrst hlávkového zelí nakrájené na nudličky. Na rozpálené pánvi s olejem osmahneme plátky cibule dozlatova, přidáme směs mas a orestujeme doměkka, přidáme papriku (sladkou i pálivou) podle chuti strávníka, možno přidat i čili. Dobře promícháme a je-li maso měkké, přidáme zelí. Opět dobře promícháme a chvíli počkáme, až zelí změkne.

Podáváme s bramborami, hranolky nebo rýží.

Kančí kýta pečenáZdeněk Žára, lesní správa Brandýs nad Labem

Nejprve si připravíme marinádu: 1/4 l vody smícháme s 1/8 l octa, přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, petržel, 1/2 celeru, 5 zrnek pepře, 4 zrnka nového koření, 4 jalovčinky a kousek bobkového listu, všechno několik minut povaříme, necháme vychladnout a pak nalijeme na 800 g očištěné kančí kýty. Necháme 4 dny v chladu odležet, občas obrátíme.

Potom maso vyjmeme, osušíme a zprudka opečeme na 100 g rozehřáté slaniny, na které jsme zpěnili 1 nakrájenou cibuli,1 karotku, 1 petržel a kousek celeru. Opečené maso podlijeme marinádou, přidáme 6 zrnek pepře, 4 zrnka nového koření, bobkový list a sůl a ve vyhřáté troubě pečeme do měkka. Během pečení podléváme další marinádou a vínem. Měkké maso vyjmeme, šťávu odpaříme, zaprášíme lžící hladké mouky, osmahneme, rozmícháme se zbytkem vína (celkem 1/8 l červeného vína) a vývarem ochutíme 2 lžícemi šípkové zavařeniny a povaříme. Přidáme šťávu z 1/2 citronu, nakrájené maso dobře prohřejeme a podáváme s knedlíkem.

Svíčková ze zvěřinyJaroslava Matoušková, lesní správa Přimda

  • 1kg masa z telka nebo srnčího masa (svíčková)
  • slanina na prošpikování
  • olej na smažení
  • 1 větší cibule, 2 větší mrkve, 2 kořenové petržele, 1 menší celer
  • nové koření, bobkový list, barevný celý pepř, jalovec
  • 200 ml smetany
  • 100 g hladké mouky

Nakrájíme si zeleninu na menší kostičky. Maso buď necháme v celku nebo si ho nakrájíme na větší špalíčky a prošpikujeme slaninou, kterou si předtím dáme do mrazáku a poté obalíme v hladké mouce.

Do kastrolu nalejeme olej a obalené maso v mouce na něm prudce osmahneme, aby se zatáhlo a poté ho vyndáme do připravené mísy. Cibuli nakrájenou nadrobno osmažíme na zbylém oleji a přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu, kterou také orestujeme. Maso vložíme zpět na zeleninu a přidáme koření, které si vkládáme do uzavíratelného cedítka na sypaný čaj. Podlijeme vodou a vývarem a vložíme do trouby cca 160 až 180 stupňů. Pečeme zhruba 1 až 1,5 hod. Občas zkontrolujeme, zda není potřeba maso podlít.

Když je maso měkké, vyjmeme ho. Vyndáme z kastrolu koření a zeleninu rozmixujeme nebo propasírujeme. Přidáme smetanu a krátce zavaříme. Přidáme maso. Ochutnáme a popřípadě doladíme chuť solí nebo octem.

Omáčku nezahušťujeme, je dost hustá z rozmixované zeleniny. Podáváme s houskovým nebo karlovarským knedlíkem a maso ozdobíme brusinkami a plátkem citrónu.

Srnčí cemr s ostružinamiPavel Šefl, lesní správa Přeštice

  • 800 g (4 až 5 porcí) srnčí cemr (hřbet) nebo panenka (ideální do čtyř let věku srnce)
  • sůl, pepř
  • hladká mouka
  • olej (nejlépe sádlo z divokého prasete)
  • ostružiny nebo maliny, jakákoliv marmeláda dle chuti
  • čerstvé brambory jak vařené, tak opečené
  • rýže
  • pečivo

Srnčí cemr (nebo panenku) odblaníme očistíme a nakrájíme na plátky ± 3 cm, jemně naklepeme. Osolíme opepříme a lehce obalíme v hladké mouce. Rozehřejeme sádlo na pánvi a maso zprudka opečeme (3 minuty), poté maso vyndáme. Do výpeku vmícháme marmeládu podle chuti a za stálého míchání necháme přejít varem, poté servírujeme na talíř. Maso polijeme omáčkou a dozdobíme lesními plody. Jako přílohu podáváme čerstvé brambory, rýži nebo pečivo.

Tento pokrm se výborně hodí k romantickým večerům při sklence kvalitního červeného vína z Moravy.

Aktuality

Aktuality

Pro tělesně hendikepované stavíme bezbariérové posedy

Posedy, kazatelny, tedy lovecká zařízení v přírodě, ze kterých myslivci pozorují zvěř a čekají na správnou chvíli lovu, staví Lesy ČR i pro tělesně hendikepované. Třeba pro vozíčkáře nebo nimrody v pokročilém věku. Dvě už využívají v oboře Sedlice na jihu Čech a další podnik vybuduje během příštího jara na Vysočině v oboře Roštejn.„Chtěli jsme umožnit oborní lov za poplatek i myslivcům, kteří se na klasický posed sami nedostanou. O zvěř se pak postará jejich doprovod. Ošetří ji a dopraví do chladícího zařízení,“ říká Petr Smutný, metodik myslivosti a ochrany lesa z Lesů ČR.Zvažovala se různá technická řešení. „Nakonec nás při pochůzce oborou napadlo využít prudký svah, na jehož vrcholu vede lesní cesta. Těsně pod ní jsme vybudovali plošinu s kazatelnou a nájezdy pro vozík. Je tam odtud překrásný výhled na mladé dubové lesy založené po orkánu Kyrill,“ uvádí oborník ze Sedlic Jindřich Brožovský. V tamější oboře spravované Lesní správou Vodňany je i druhý bezbariérový posed. Vznikl ze starého nevyužívaného skladu přístupného ze stávající lesní cesty. „Sami jsme ho přebudovali a instalovali nájezdy a kamna,“ zmínil oborník, který se stará o chov černé a dančí zvěře i jelenů Sika Dybowského.Třetí obdobné zařízení postaví Lesy ČR do květnového začátku příští lovecké sezóny v malé oboře Roštejn na Lesní správě Telč. Tam se chová především dančí a černá zvěř i mufloni. „Lovecky atraktivní vyvýšené místo vzdálené asi deset metrů od cesty už máme vytipované,“ uvedl oborní hospodář Vladislav Soukup.„Tyto speciální posedy s nájezdy pro vozík, širšími vstupními dveřmi i větším vnitřním prostorem, než je obvyklé v obdobných zařízeních pro lovce, samozřejmě využívají i všichni ostatní poplatkoví lovci. Hendikepovaní ale mají přednost, a pokud budou mít zájem, kazatelny pro ně postupně vybudujeme i v dalších oborách,“ dodal Smutný a doporučil všem zájemcům kontaktovat přímo zmíněné správce obor: Jindřicha Brožovského (tel. 724524564) a Vladislava Soukupa (tel. 725133083).Lesy ČR spravují celkem 36 obor, z toho mají 21 ve vlastní režii.

Aplikace Správce lesa usnadňuje majitelům lesa práci

O hospodaření podle zákona a právních předpisů, dotačních zdrojích i odborných doporučeních informuje vlastníky soukromých a obecních lesů, pro něž jsou Lesy ČR odbornými lesními hospodáři, nová aplikace Správce lesa. Kromě webové verze je k dispozici i mobilní na Google Play.  Lesy ČR v současné době spravují jako odborní lesní hospodáři 267 tisíc hektarů bezmála 230 tisíc majitelů a správců soukromých i obecních lesů. Tuto službu podnik poskytuje podle Lesního zákona všem vlastníkům lesů do 50 hektarů, pokud tím nepověřili jinou fyzickou nebo právnickou osobu.„Informovaný vlastník se může starat o svůj les podstatně lépe. Proto přicházíme s jednoduchou aplikací, v níž jsou detailní informace o konkrétním porostu, jeho evidenci i hospodaření. Urychlíme a zjednodušíme tak vzájemnou komunikaci,“ říká Karel Švéda, vedoucí Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody a dodává: „Poté, co se vlastník lesa v aplikaci zaregistruje, aktivujeme jeho přístup k informacím o konkrétním majetku. Dozví se o veškerých plánovaných lesnických pracích podle požadavků zákona a o hospodaření v jeho lese. Může také okamžitě reagovat“.Odborný lesní hospodář sleduje především zdravotní stav lesa, vyznačuje nahodilé těžby a vydává odborné vyjádření k těžbám mýtním. Doporučuje taky způsob obnovy lesa i provádění tak zvaných výchovných lesních zásahů.Aplikace: Správce lesa | Lesy České republiky, s. p.Aplikace Správce lesa informuje o stavu porostů, hospodaření, novinkách či dotacích a urychlí i komunikaci | Lesy České republiky, s. p.

Dvě nové tůně jsou přirozenou zásobárnou vody

Vodu v krajině nově zadržují dvě tůně vyhloubené vodohospodáři z Lesů ČR na 560 metrech čtverečních v jihomoravských lesích u Černé Hory a u obce Pikárec na Vysočině. „Tůně jsou přirozenou zásobárnou vody a v období sucha zmírní jeho následky. Zlepšují mikroklima a slouží jako biotop živočichů vázaných na vodu, jako je třeba ropucha obecná, skokan zelený nebo čolci,“ řekl Pavel Hopjan, vedoucí Správy toků pro povodí Dyje z Lesů ČR.Jihomoravská tůň zvaná Jedle (GPS: 49.3882797N, 16.5985867E) zadržuje vodu na 260 metrech čtverečních, druhá pojmenovaná Okrouhlice (GPS: 49.4282144N, 16.1054297E) na 300 metrech čtverečních.